Vidíme se. Vážně i nevážně a naživo! Je to těžce uveřitelné, ale přece se to opět děje. To v co jsme nikdo z nás po tak dlouhé době přísných opatření nedoufali. Opět se vidíme. Naživo sdílíme a užíváme možností, který přináší kulturní svět. Jsme moc rádi, že ani naše onkologická scéna není výjimkou a naše […]
Daňová motivace pro soukromé dárce zakotvila v reakci na dopady pandemie koronaviru poslanecká novela zákona o daních z příjmu a byla schválená a navýšena v lednu letošního roku.
Z rutiny do světa maminek Domíkovi jsou čtyři měsíce, opuchlá jsem v obličeji i na nohách a vypadám jako slon. Kila dolů nejdou a svižné drandění s kočárkem po celé Plzni i jejím okolí asi nemá ty správné grády. Rozseknout to musím nějakou další aktivitou a taky společností, která mi na mateřské prostě chybí. […]
Matkou nejsi na zvykání, ale na makání!
Asi to známe každá. V těhotenství si vysníme naše miminko. Jeho vzhled, jeho tváře, to jak se s ním budeme cítit. To jak budeme šťastné a spokojené maminky. Měla jsem to stejně. Domík byl vymodlené miminko a to, že budu šťastná maminka je přece jasné! Nebo ne?
Čas na záření Když jsem ukončila svou chemoterapii vyslechla jsem rozhodnutí lékařů o tom podstoupit fotonovou radioterapii. Vzhledem k tomu, že jsem mladá maminka co má v plánu ještě jedno dítě mít, byla volba jasná. Na fotonovou léčbu jít nehodlám! Tím to pro mě skončilo. Tedy to jsem si myslela. A to do chvíle kdy […]
Nelehký 3. trimestr
S posledním trimestrem přicházeli i komplikace. Podezření na cukrovku, preeklampsie, poleženíčko v nemocnici a taky masivní otoky dolních končetin. Poslední týdny těhotenství už tak rázem nebyli o tom užívání, poletování po výbavičkách a radovánkách jako doposud. Těhotenství najednou začala být dřina. Doslova!
Začala jsem nečekaně rychle kynout, což pro mě která si chtěla hlídat doslova každý zbytečný gram navíc bylo opravdu velké zklamání. Velký nárůst váhy mě trápil, ale na cvičení už nebyla energie. Hlásili se dost silné křeče, tvrdnutí bříska a tak bylo nutno pouze odpočívat a ideálně ležet s nohama nahoře. To mě samozřejmě příliš nebavilo. A tak jsem začala nenávidět naši sedačku v obýváku. Mimojiné máme jí doposud a mám dny kdy se na ní kvůli poslední fázi svého těhotenství nemůžu ani podívat.
A co byli ty další komplikace kromě nenáviděného gauče? Čtěte více
Druhý trimestr pokračuje Do druhé fáze svého těhotenství vcházím už bez žaludečních nevolností, drželi se mě opravdu celé první tři měsíce. Srpen značil, že se blíží svatba a s tím přicházeli i obavy, že mi budou malé svatební šaty. Zakoupila jsem si druhé. Logika ženy, šatů není nikdy dost. 😀 Za 5 měsíců 4 kila […]
Moje další chemoterapie
Po zážitku z první chemoterapie se připravuji na další léčbu. Pokud to bude probíhat jako první chemoška tak se nemám čeho bát. Špatně mi bylo jen v den podání cytostatik a následujících pár dní jsem byla jen více unavená s lehkým žaludkem na vodě a pachutí v ústech. Po druhé chemoterapii se k tomu přidalo mravenčení v konečcích prstů. Což bylo stále velmi snesitelné ačkoliv mi tentokrát bylo špatně už dva dny. Syn byl u babičky Martiny, ale chyběl mi už mnohem více. Snažila jsem proto celé dny ležet a více odpočívat.
Hlava hraje prim
Na třetí chemoterapii jsem se už den předtím musela psychicky připravit, už vím o čem ta léčba je a co po ní přijde. Nechtěla jsem být ale doma sama, tak 
jsme tentokrát syna k babičce neodvezli. Vypořádat jsem se ale musela i s pocity mojí mámy, od které jsem pořád slýchala: “Jakto, že ti není tak špatně jako mě. Já jsem neschopná ničeho celých 14 dní a ty si tři dny potom lítáš jakoby nic.” Srovnávání naší léčby mě v jejím případě trápilo. Neustále jsem jí musela vysvětlovat, že každá máme jinou rakovinu a každá jinou léčbu. Hlavně máme od sebe celou generaci a každá máme jiné energetické zásoby v těle. Já jsem už před nemocí konzumovala spoustu zdravých potravin i superpotravin a možná proto si mé tělo s tím tak hravě poradilo. Čtěte více
Duch na papírku Od čtvrtečního oplodňováku uběhli sotva tři dny. Nervní, nejistá a plná strachu. Každý večer usínajíc s modlitbou na rtech. A od třetího dne po oplodnění taky každý den máčím testy do skleničky s močí a doufám v zázrak. Světe div se, po sedmi dnech nacházím na testovacím papírku dvě slabounké čárky, ještě […]
Umělé oplodnění
Hned v úvodu utnu tu detektivku, kterou jsem rozjela na konci prvního
těhotenského článku. Kdo mě čte od začátku, ví že je Lukáš jistojistě Dominikův tatínek. Navíc je jasně vidět, že Domík jako by Lukymu z oka vypadl. 🙂 To Vás jen musím trošku napínat. Tak trochu mě to baví. Tady jsem si zahrála trochu na potvoru, ale snad mi to odpustíte. Lukáš je právoplatný tatínek, a ihned po prvních obavách zda do mě nevložili cizí děťátko se odplavili jako voda, když jsme to naše klubíčko spatřili na světle světa. Ta nejisto v nás chvilku plavala, ale byli jsme rádi, že se nám to podařilo a bylo by nám asi vesměs jedno zda je to Lukyho spermík nebo ne. Už by byl prostě náš. 🙂
Čtěte více
Touha po mateřství
Dlouho jsem už v téhle rubrice ohledně těhotenství chtěla něco přidat. A konečně nastal čas, kdy na střídačku s úterními recenzemi bude vycházet článek do této rubriky než jí pochopitelně po krátkém časovém úseku uzavřu. Protože těhotenství bohužel netrvá věčně.
Divoženka Šárka
V jistém věku, u někoho dříve a u někoho později nastane zlom. Začne toužit po dětech a rodinném štěstí. V době střední školy jsem byla poměrně divoká, a kdo mě zná ví, že jsem se žádné párty nevyhnula. Ale v posledním ročníku
střední školy už tomu tak nebylo, po těžkém školním úrazu a vyhřeznutí plotýnky jsem se dávala zdravotně dlouho dohromady. Ve škole jsem začala mít problémy se spolužáky, kteří velmi těžce nesli, že do školy téměř nechodím. Až se stalo, že jsem ve třídě neměla téměř nikoho s kým bych promluvila sotva pár slov. V té době jsem už ale chodila s Lukášem, a i když mě trápilo, že už nemám žádné kamarádky byl mi oporou hlavně on. Nasadila jsem růžové zamilované brýle, a neřešila nic. Trávila čas s ním a užívala si to. V té době jsem už byla zklidněná, na párty jsem už moc nechodila a začala se zklidňovat. Čtěte více
Na řadu přichází výběr lahviček
V době, kdy jsem musela začít odstavovat syna od kojení bylo potřeba začít
vymýšlet, které lahvičky synovi pořídím. Vybírala jsem mezi několika značkami (Medella – Calma, Phillips Avent, Tommy Tippee). V době kdy jsem ještě plně kojila jsem byla rozhodnutá pořídit si Calmu, odrazovala mě jen vyšší cena, kdy se za jednu savičku pohybuje okolo 399,-. To mě od nákupu prvotně odradilo. Ale uvažovat jsem o ní zcela nepřestala. Zdála se mi jako nejvhodnější kombinace pro kojení a pití z lahvičky zárověň.
Když bylo potřeba přestat kojit
Když pak přišlo období, kdy se kojení muselo nuceně ukončit. Usoudila jsem, že investice do Calmy je pro mě tudíž již nyní zbytečná. A tak jsem vybírala už jen mezi dvěma značkami. Bylo mi jasné, že upřednostním lahvičku s antikolikovým systémem. To splňovali oba výrobci. Zvolila jsem nakonec lahvičky od Avent, které mi byli zároveň sympatičtější vzhledem a také levnější variantou. Navíc jsem měla už jednu ve výbavě. Zvolila jsem vyzkoušenou a nechtěla dál experimentovat. Bylo to jednodušší. Lahvičky jsem zvolila plastové, které splňovali veškeré nároky Evropské unie na složení i pro náročné maminky. Líbil se mi i jejich kompaktní systém, sterilizační nádoby i ohřívačky. Čtěte více
Tapírovy látkovky
Konečně se dostávám na zlatý hřeb v oblasti látkování. Můj korunní princ, 
kterého jsem si zamilovala už na první pohled. Přivedl mě na ně manžel. Povídal: ,,Najdi si netu látkový plínky z česka. Vyrábí je prej maminky z Brna.” Značku mi neřekl. A tak jsem začala pátrat. Hledání nebylo vůbec těžké a tak jsem natrefila na tapíra. A s tapírem jsme v “suchu”.
S výběrem pomůže látková poradkyně
Líbil se mi jejich design. Jednoduchý, to mám rada. Žádné přeplácanosti , klikyháky a podobně. Definitivně rozhodnutí o zakoupení právě těchto plenek padlo na Babies Expo Praha v roce 2016. Jeli jsme se na ně podívat, abychom nekoupili zajíce v pytli. A tam jsem si je zamilovala. Přístup látkové poradkyně i její názory se mi líbili. Navíc tam nechyběl ten maminkovský přístup a fakt, že nabízejí produkt samotné maminky, které si je osobně prvotně vyzkoušeli mě nadchl. Bamboolik vyrábí plenky AIO (All-In-One) a SIO (Snap-In-One). AIO bamboolik funguje podobně jako kapsovky, obsahuje svrchní kalhotky s vnitřními savými jádry. Gumičky bych řekla však nemají tak dobré těsnění jako SIO systém, který má tu výhodu ve dvojité gumičce. Tu neobsahují například ani kalhotky od Petite a Lulu, které mají lépe řešeny šírší gumičky i lem z froté které tolik neškrábou, ale mají častější nehodovost právě při protečení protože nemají dvojitou gumku. Čtěte více
Pokračujeme v látkování
V předchozím díle jsem se podělila o základy v oblasti látkových plen. Zjistili jsme, že i klasické čtvercové pleny, jinak zvané tetra plenky mají svoje úskalí a specifika a ne každému pro látkování vyhovují. Ovšem jako základ nebo nouzové použití se hodí v každé domácnosti s miminkem. Tento díl látkování se bude týkat kapsovky. Rychleschnoucí a všestranné plence vhodné od začátku do konce.
Proč jsem se rozhodla pro látkování?
V době kdy jsem si malovala jakou budu matkou jsem si určovala nejen principy výchovy, ale především co jako matka budu chtít rozhodně vyzkoušet. Látkové plenky pro mě byli volbou číslo jedna. Vzpomínám, jak jsem si zjišťovala kolik stojí jednorázové plenky, jaké druhy existují a také kolik to vlastně stojí? Cena mě totálně šokovala. Po bližším zkoumání jsme začala zjišťovat co plenky vlastně obsahují i po stránce ekologické. To mě hodilo zpátky do křesla ještě víc. Nehledě na to, že názor mého tchána pro mě měl 
vlastně jeden z rozhodujících faktorů. Pracuje ve firmě, zpracovávající materiály, které jsou mimo jiné obsažené i v jednorázových plenách. Vysvětlil mi jak se ta složka , která má za úkol nasát tekutiny vyrábí a co obsahuje. A tuhle chemickou šmakuládu, že mám dát svému dítěti na zadek? No to ani náhodou. Bylo tedy rozhodnuto a já se začala orientovat v široké nabídce látkových plenek. A v tomhle se vyznat, to je také kříž..
Čtěte více
„Rodinný kruh často mívá podobu trojúhelníka.“
Ráno po porodu mě převážejí na oddělení porodnice. Doporučují zůstat na lůžku, ležet, nejlépe spát a nabírat síly. Je potřeba toho využít po tak náročném dni a spím 
tak dlouho co to jde. Asi za tři hodiny mi vezou ten malý nevinný uzlíček. Nemůžu se vynadívat, asi jako každá jiná máma. Jsem šťastná za to co jsem dokázala, a že jsem to vůbec dokázala. Co přijde dál, zatím ani nemám tušení. Čtěte více
Příprava je půl úspěchu
Když Vás čeká něco poprvé, chcete to udělat s maximálním usilím, tak abyste byli dokonale připraveni. Když se jedná o porod, není příprava zcela jednoduchá. Doufáme v jednoduchý a nekomplikovaný porod. Je spousta věcí, které ovlivnit nedokážeme, ale dokážeme to, že se na to zkusíme alespoň připravit. Nejprve tím, že se pokusíme zjistit co nejvíce informací o tom co nás čeká a nemine. Prvotně to je asi předporodní kurz – pro běžné laiky dost užitečná část, pro mě jako zdravotní sestru to záplava nových informací bohužel nebyla. Pro mě byla přínosná pouze tím, že jsem se seznámila s několika rodičkami a také si prohlédla porodní pokoj a mrkla na sál, tedy místa kde se těch posledních 9. krásných měsíců nenávratně završí. Další věc, kterou můžeme ovlivnit je fyzická příprava, mezi ně můžeme řadit jak procházky, udržování kondice, dechová cvičení, ale i masáže poševní hráze olejíčky 
k tomu určenými (např. Saloos) nebo právě nácvik pánevního svalstva a trénink vypuzovacího mechanismu k vědomému uvolnění za pomoci nafukovacího silikonového balónku. Čtěte více
Na svatební cestu jsme nejeli.
Na svatební cestu jsme vzhledem k začínajícímu 7. měsíci těhotenství raději nejeli. Do porodu už zbývá jen několik měsíců a je na čase začít se věnovat tomu našemu klučíkovi. Brouzdání po netu ohledně výbavy pro miminko a správné výchově dětí je na denním programu. Vzdělávat se je potřeba, 
obzvlášť jedná-li se o výchovu prvního dítěte, nechci nic zanedbat. Je listopad, blíží se Vánoce, zase vymýšlet co se komu koupí. Dosud jsem si držela váhu v rámci normy, ale s blížícím se porodem začínám zadržovat neskutečná kvanta vody, křeče v břiše i nohách začínají opět zvyšovat svou intenzitu. Během předposledního měsíce tak nabírám navíc asi 4kg, mám tedy už 12kg navrch. třetí den po oslavách Nového roku přichází porod. Čtěte více
Svatbu chci mít prostě podle svého!
Na řade je stresové zkouškové období, všechno zvládnu i s rostoucím človíčkem v mém lůně. Pro bolesti však nastupuji na rizikové těhotenství. V oblíbené práci končím během 14 dní a svojí dosavadní práci zakončuji dovolenou, během které připravuji blížící se svatbu a ladím její detaily. Jsem hodně kreativní člověk, veškeré dekorace a potřebné věci si vyrábím sama, chci mít vše naprosto podle svých představ, proto se občas neshodnu se svými rodiči, kteří mají tendence se do příprav vměšovat. Pochopili, že ikdyž svatbu konající se v Chýnově řídím z Plzně, nemá cenu mi oponovat. Chci to mít prostě podle svého! Čtěte více
„Představte si život jako hru, kde 24 hodin denně žonglujete s pěti míčky: práce, rodina, zdraví, přátelé a smysl života a snažíte se je udržet ve vzduchu.“
Tímto úvodním sloganem se dají popsat mé poslední tři roky, jak dlouho se dá tímto způsobem žonglovat, než jeden z míčků spadne?
Pracovala jsem jako zdravotní sestra v soukromé zubní ordinaci v centru Plzně, studovala obor diplomované dentální hygienistky prvním ročníkem, plánovala svou vysněnou svatbu ode dne svých 23. narozenin, kdy přede mnou konečně moje drahá polovička poklekla a požádala mě o mou ruku.
