Těhotenství končí – Poslední vlna i poslední dech

Nelehký 3. trimestr

S posledním trimestrem přicházeli i komplikace. Podezření na cukrovku, preeklampsie, poleženíčko v nemocnici a taky masivní otoky dolních končetin. Poslední týdny těhotenství už tak rázem nebyli o tom užívání, poletování po výbavičkách a radovánkách jako doposud. Těhotenství najednou začala být dřina. Doslova!

2.11.2016

Začala jsem nečekaně rychle kynout, což pro mě která si chtěla hlídat doslova každý zbytečný gram navíc bylo opravdu velké zklamání. Velký nárůst váhy mě trápil, ale na cvičení už nebyla energie. Hlásili se dost silné křeče, tvrdnutí bříska a tak bylo nutno pouze odpočívat a ideálně ležet s nohama nahoře. To mě samozřejmě příliš nebavilo. A tak jsem začala nenávidět naši sedačku v obýváku. Mimojiné máme jí doposud a mám dny kdy se na ní kvůli poslední fázi svého těhotenství nemůžu ani podívat.

A co byli ty další komplikace kromě nenáviděného gauče? Pokračovat ve čtení “Těhotenství končí – Poslední vlna i poslední dech”

Druhý trimestr pokračuje

Do druhé fáze svého těhotenství vcházím už bez žaludečních nevolností, drželi se mě opravdu celé první tři měsíce. Srpen značil, že se blíží svatba a s tím přicházeli i obavy, že mi budou malé svatební šaty. Zakoupila jsem si druhé. Logika ženy, šatů není nikdy dost. 😀

Za 5 měsíců 4 kila

Na svatbu jsem měla času dost, dolaďovala jsem detaily a doplňky. Dokončila   výrobu všech stužek, ozdob a dalších věcí. Na svatbu jsem byla připravená. Bude za měsíc. Šaty mi zatím sedí oboje. Bezvadný. S kolegyní/svědkyní Káťou jsme vyzkoušeli oboje šaty, slušeli i seděli skvěle. Doufali jsme, že stále v den svatby obléknu ty první, které jsem už ovšem nedotáhla úplně na maximum. Což mi vadilo, že nebude dokonalé. Smířila jsem se s tím, že na svatbu obléknu ty rezervní. Stále jsem zdravě jedla a cvičila a udržovala se v kondici. Bříško rostlo pomalu a těhotenství na mě začínalo být teprve trochu vidět. Na váze jsem měla asi 68kg. Do svatby už zbývají jen tři týdny a kousek jdu opětovně vyzkoušet šaty.

Několik týdnů do svatby

Paradoxně rezervní šaty mi nejsou. Bříško o dost poskočilo a tak začínám shánět třetí! “Dost, už žádné další šaty” lamentuje Lukáš. Hormony se už ve mě mísili a já chtěla být dokonalá. “Prostě si oblékněš ty první, neříkej mi, že ti opravdu nebudou.” lamentovala Káťa. Byli mi. Jen to nevypadalo tak krásně jako když jsem si je koupila. Ještě, že měl Lukyn rozum a tady mě zasekl. Opravdu jsem hledala po Vinted od koho seženu další náhradní šaty. Koupila jsem si už jen ty “popůnoční” na převléknutí.

Změny chutí a nálad

22tt

Svatba se kvapem blížila a já cítila jak  ve mě hormony vášnivě diskutují a hrají si se mnou jako s panenkou. Jednou pláč a smutek a pak hned smích a neskutečná radost. Začali přicházet neskutečné chutě na slané. Nemohla jsem odolat, zdravou stravu jsem doplnila chipsy, křupkami, wasabi oříšky, olivami, okurky a dalšími laskominami. Začala jsem pociťovat větší únavu a hlava se mi točila. S cvičením jsem přestala a na svatbu jsem ve 23 týdnu těhotenství mám už 70kg (7 těhotenských kil). – článek o svatbě –ZDE

Což mě samozřejmě začínalo v té době trápit, že nevycházím podle statistiky. Měla jsem mít totiž zhruba kolem 5 kilo. Nechápu, kde jsem tenkrát měla halvu a řešila takové malichernosti, ale byla jsem taková pečlivka a nechtěla jsem vyběhnout z řady. Mezi námi z roku 2016 a 2018 je tak zásadní rozdíl. 🙂

Kluk jako buk

Bříško kvapem rostlo a s ním i miminko ve mě sílilo a rychle rostlo. Za to mě ubýval dech, začala jsem opětovně pociťovat tlak na žaludek. To už  však byli synovi nožičky, které se protahovali směrem k mému hrudnímu koši a vyvíjeli nepříjemnou bolest. V 04té době byl už poměrně velký neposeda. Otáčel se několikrát denně a těhotenství teď bylo více nepříjemné. Začali jsme k němu ještě víc promlouvat. Lukyn s ním vedl monology, nebo jsme mu pouštěli naše oblíbené písničky. Třeba naše píseň z prvního manželského tance ho neskutečně uklidňovala a miluje ji dodnes. Asi mu připomíná období kdy kolem něj bylo ještě všechno červené.

Nákupy a výbavička

Koncem října objednáváme vybranou postýlku. Místa v bytě není tolik kolik potřebujeme a tak si nemůžeme vyskakovat ohledně velikosti nábytku, můžeme mít akorát postýlku a přebalovací pultík na okraji postýlky. Jak na potvoru se ani postýlka o jeden jediný centimetr nevešla do ložnice tak jak měla. Musíme jí proto umístit na délku.

25tt

Navštěvujeme i Babies Expo 2016, kde se definitivně rozhoduji pro nákup Bamboolikových plenek. Ten den stíháme i kočárky a objednáváme dlouho vybíraný kočárek od české značky. Zbytek druhého trimestru věnujeme častým návštěvám rodiny v Plané a v Chýnově. Jezdíme téměř každých 14 dní a pro mě začíná být cestování poměrně velké nepohodlí. Nevydržím sedět v kuse už ani tu hodinu a půl a během cesty tak musíme třeba i dvakrát zastavit na krátkou procházku. Také se začínají připojovat staří známí – poslíčci, kteří mě nenechali klidnou.

A pak než se člověk nadál se těhotenství přehouplo do poslední fáze, která pro mě začínala být docela peklo.. Tady jsem totiž ještě svoje tělo a všechno co se dělo milovala. V téhle fázi bylo bříško dokonalé, kdyby zůstalo tak jak bylo a nenavalila se k poslednímu trimestru spousta věcí, které se stán nemuseli byl by dokonalý rok.. O tom už příště..

Ahoj..

 

 

Duch na papírku

Od čtvrtečního oplodňováku uběhli sotva tři dny. Nervní, nejistá a plná strachu. Každý večer usínajíc s modlitbou na rtech. A od třetího dne po oplodnění taky každý den máčím testy do skleničky s močí a doufám v zázrak. Světe div se, po sedmi dnech nacházím na testovacím papírku dvě slabounké čárky, ještě není vyhráno. Každý den se opakovaně ujišťuji, zda ten duch na testu gravidity nezmizel. Uf, stále je tam. Desátý den nadšeně telefonuji do IVF a objednávám si další rande s naším doktorem. O týden později mi těhotenství potvrdil ultrazvukem. Měli jsme opravdu štěstí. Na další kontrolu se hlásím už ke své gynekoložce.  K mému překvapení nedostávám hned další prohlídku těhotenskou průkazku jak jsem doufala. Na tu si počkám až do konce třetího měsíce. Vzhledem k mému zaměstnání, hlásím co nejdříve zaměstnavatelce šťastnou novinu, všichni nám to přáli. Vědeli jak dlouho jsme toužili a snažili se. Ale zárověň visel ve vzduchu ten zvláštní pocit zklamání. Zase o sestřičku méně. Tahle ordinace je snad prokletá. Byla jsem už 3 kdo během dvou let v téhle praxi přišel do jiného stavu. Holky se tam střídali jak na běžícím páse.

Štěstí v neštěstí

Ano, měli jsme štěstí. Zatím.  Nebo to byl zásah vyšší moci?  Každopádně jsem dosáhla svého. Mé srdce potřebovalo pocítit pocit štěstí v očekávání. Pocit který mohou pochopit jen lidé, kteří touží po svém malém uzlíčku stejně jako my. Nyní je čas  na sklizeň kýžených plodů v podobě  toho malého medvídka jak jej nazvala gynekoložka při prvním ultrazvuku. Není nad to slyšet poprvé zvuk toho nejmenšího a přesto tak silného tlukotu srdíčka. V tu chvíli se ve Vás něco změní. Dotknete se štěstí. A v tu chvíli jsem začala myslet hlavně na sebe a na to malé medvíďátko, které už bude jen moje po celý jeho život.

První trimestr

Velmi brzy přišli nevolnosti, ale ne ty ranní. Měla jsem je celý první trimestr a během celého dne. Nezvracela jsem, ale žaludek na vodě mě nutil zajídat ten podivný pocit v břiše. (Ten samý pocit přichází i po chemoterapii, jen je horší nedá se zajíst, jen přečkat) Chodila jsem při práci do školy. Byla čerstvě zasnoubená a připravovala svatbu. Přišlo zkouškové období (zkoušky za jedna) a taky první komplikace. Asi toho bylo moc a já si to nechtěla připustit. Nucený klid na lůžku. Rizikové těhotenství. Těhotná jsem teprve dva měsíce. A už se hlásí křeče a tvrdnutí dělohy.

Na čase je sehnat za mě náhradu a najde se naštěstí docela rychle, Naučím jí co nejvíc to jde. Vše připravuji na svůj nečekaný odchod z práce. Vybírám si zbylou dovolenou a prázdniny zahajuji jak jinak než rizikovým těhotenstvím a neschopenkou. Před otěhotněním jsme se snažila co nejvíc zhubnout, pročistit si tělo. Baštím chlorellu, zelený ječmen a další věci. Zhubla jsem i díky cvičení a to, že se chci udržet co nejvíc fit i v těhotenství si logicky přenáším i sem. Nechci přibrat zbytečně kila navíc. Obzvlášť když mám už od února doma svatební šaty. Každý týden proto hlídám váhu, skoro až hystericky hlídám kolik bych měla nabírat. pro větší zátěž v prvním trimestru z práce a školy, ale právě naopak hubnu.

Matýsek je moje bříško

Těhotenství začínám  v dubnu na 64kg, po dvou měsících těhotenství mám však 63. Zdravě se stravuji, pravidelně cvičím těhotenské cvičení a taky si fotím narůstající bříško. Ve volných chvilkách se vzdělávám o těhotenství a povídám si s “matýskem” jak jsem říkala svému pomalu narůstajícímu bříšku.

Svět je malý a zmenšuje se

Genetické vyšetření bylo nutnost. Už jen z ohledu jak jsme k miminku do bříška přišli. Absolvovali jsme další detailní nekonečnou debatu s lékařem, který byl paradoxně původem z Tábora. Svět je opravdu malý. Po vyšetření jsme už jen čekali jak budou volat, že je potřeba dovyšetřit amniocentézou. Toho jsem se obávala, obzvlášť když jsem byla na rizikovém. To je to vyšetření kdy Vám mají píchnout jehlu těsně do blízkosti vašeho nenarozeného potomka a ohrozit ho ještě před narozením? Tak to ani náhodou, tam nepůjdu.

Hlásí se druhý trimestr

Naštěstí jsem nemusela. Nebylo to potřeba. A neskutečně se mi ulevilo. Od začátku jsem věděla, že to bude kluk, i když jsem si přála holčičku. Prostě jsem to tam uvnitř tak nějak věděla. A když nám to na té genetice hned v 16. týdnu těhotenství potvrdili na 3D ultrazvuku, byla jsem štěstím bez sebe. Z vyšetření jsem odcházela klidná a nemohla se vynadívat na tu malou fotečku s trojrozměrnou hlavičkou. Tak ty budeš můj syn? V tu chvíli se začali probouzet opravdové mateřské pudy. Začalo hlazení a mluvení k bříšku a prozpěvování písniček. V té době jsem už celá zářila, překypovala zdravím a štěstím. 

 

Oploďňovací článek

Umělé oplodnění

Hned v úvodu utnu tu detektivku, kterou jsem rozjela na konci prvního

těhotenského článku. Kdo mě čte od začátku, ví že je Lukáš jistojistě Dominikův tatínek. Navíc je jasně vidět, že Domík jako by Lukymu z oka vypadl. 🙂 To Vás jen musím trošku napínat. Tak trochu mě to baví. Tady jsem si zahrála trochu na potvoru, ale snad mi to odpustíte. Lukáš je právoplatný tatínek, a ihned po prvních obavách zda do mě nevložili cizí děťátko se odplavili jako voda, když jsme to naše klubíčko spatřili na světle světa. Ta nejisto v nás chvilku plavala, ale byli jsme rádi, že se nám to podařilo a bylo by nám asi vesměs jedno zda je to Lukyho spermík nebo ne. Už by byl prostě náš. 🙂 Pokračovat ve čtení “Oploďňovací článek”

Jak jsem se rozhodla být maminkou

Touha po mateřství

Dlouho jsem už v téhle rubrice ohledně těhotenství chtěla něco přidat. A konečně nastal čas, kdy na střídačku s úterními recenzemi bude vycházet článek do této rubriky než jí pochopitelně po krátkém časovém úseku uzavřu. Protože těhotenství bohužel netrvá věčně.


Divoženka Šárka

V jistém věku, u někoho dříve a u někoho později nastane zlom. Začne toužit po dětech a rodinném štěstí. V době střední školy jsem byla poměrně divoká, a kdo mě zná ví, že jsem se žádné párty nevyhnula. Ale v posledním ročníku střední školy už tomu tak nebylo, po těžkém školním úrazu a vyhřeznutí plotýnky jsem se dávala zdravotně dlouho dohromady. Ve škole jsem začala mít problémy se spolužáky, kteří velmi těžce nesli, že do školy téměř nechodím. Až se stalo, že jsem ve třídě neměla téměř nikoho s kým bych promluvila sotva pár slov. V té době jsem už ale chodila s Lukášem, a i když mě trápilo, že už nemám žádné kamarádky byl mi oporou hlavně on. Nasadila jsem růžové zamilované brýle, a neřešila nic. Trávila čas s ním a užívala si to. V té době jsem už byla zklidněná, na párty jsem už moc nechodila a začala se zklidňovat. Pokračovat ve čtení “Jak jsem se rozhodla být maminkou”

RECENZE: Kapsovky aneb látkování – 2.část

Pokračujeme v látkování

V předchozím díle jsem se podělila o základy v oblasti látkových plen. Zjistili jsme, že i klasické čtvercové pleny, jinak zvané tetra plenky mají svoje úskalí a specifika a ne každému pro látkování vyhovují. Ovšem jako základ nebo nouzové použití se hodí v každé domácnosti s miminkem. Tento díl látkování se bude týkat kapsovky. Rychleschnoucí a všestranné plence vhodné od začátku do konce.

kapsovky z ciziny jenž s klidným svědomím doporučím

Pokračovat ve čtení “RECENZE: Kapsovky aneb látkování – 2.část”

RECENZE: Látkování – 1. část

Proč jsem se rozhodla pro látkování?

V době kdy jsem si malovala jakou budu matkou jsem si určovala nejen principy výchovy, ale především co jako matka budu chtít rozhodně vyzkoušet. Látkové plenky pro mě byli volbou číslo jedna. Vzpomínám, jak jsem si zjišťovala kolik stojí jednorázové plenky, jaké druhy existují a také kolik to vlastně stojí? Cena mě totálně šokovala. Po bližším zkoumání jsme začala zjišťovat co plenky vlastně obsahují i po stránce ekologické. To mě hodilo zpátky do křesla ještě víc. Nehledě na to, že názor mého tchána pro mě měl vlastně jeden z rozhodujících faktorů. Pracuje ve firmě, zpracovávající materiály, které jsou mimo jiné obsažené i v jednorázových plenách. Vysvětlil mi jak se ta složka , která má za úkol nasát tekutiny vyrábí a co obsahuje.  A tuhle chemickou šmakuládu, že mám dát svému dítěti na zadek? No to ani náhodou. Bylo tedy rozhodnuto a já se začala orientovat v široké nabídce látkových plenek. A v tomhle se vyznat, to je také kříž..
Pokračovat ve čtení “RECENZE: Látkování – 1. část”

RECENZE: Aniball – balonek na posílení svalstva

Příprava je půl úspěchu

Když Vás čeká něco poprvé, chcete to udělat s maximálním usilím, tak abyste byli dokonale připraveni. Když se jedná o porod, není příprava zcela jednoduchá. Doufáme v jednoduchý a nekomplikovaný porod. Je spousta věcí, které ovlivnit nedokážeme, ale dokážeme to, že se na to zkusíme alespoň připravit. Nejprve tím, že se pokusíme zjistit co nejvíce informací o tom co nás čeká a nemine. Prvotně to je asi předporodní kurz – pro běžné laiky dost užitečná část, pro mě jako zdravotní sestru to záplava nových informací bohužel nebyla. Pro mě byla přínosná pouze tím, že jsem se seznámila s několika rodičkami a také si prohlédla porodní pokoj a mrkla na sál, tedy místa kde se těch posledních 9. krásných měsíců nenávratně završí. Další věc, kterou můžeme ovlivnit je fyzická příprava, mezi ně můžeme řadit jak procházky, udržování kondice, dechová cvičení, ale i masáže poševní hráze olejíčky  k tomu určenými (např. Saloos) nebo právě posilování pánevního svalstva a trénink vypuzovacího mechanismu za pomoci nafukovacího silikonového balónku. Pokračovat ve čtení “RECENZE: Aniball – balonek na posílení svalstva”

Svatbu si plánuji sama a podle svého!

Svatbu chci mít prostě podle svého!

Na řade je stresové zkouškové období, všechno zvládnu i s rostoucím človíčkem v mém lůně. Pro bolesti však nastupuji na rizikové těhotenství. V oblíbené práci končím během 14 dní a svojí dosavadní práci zakončuji dovolenou, během které připravuji blížící se svatbu a ladím její detaily. Jsem  hodně kreativní člověk, veškeré dekorace a potřebné věci si vyrábím sama, chci mít vše naprosto podle svých představ, proto se občas neshodnu se svými rodiči, kteří mají tendence se do příprav vměšovat. Pochopili, že ikdyž svatbu konající se v Chýnově řídím z Plzně, nemá cenu mi oponovat. Chci to mít prostě podle svého! Pokračovat ve čtení “Svatbu si plánuji sama a podle svého!”

Žonglování s míčky

„Představte si život jako hru, kde 24 hodin denně žonglujete s pěti míčky: práce, rodina, zdraví, přátelé a smysl života a snažíte se je udržet ve vzduchu.“

Tímto úvodním sloganem se dají popsat mé poslední tři roky, jak dlouho se dá tímto způsobem žonglovat, než jeden z míčků spadne?

Pracovala jsem jako zdravotní sestra v soukromé zubní ordinaci v centru Plzně, studovala obor diplomované dentální hygienistky prvním ročníkem, plánovala svou vysněnou svatbu ode dne svých 23. narozenin, kdy přede mnou konečně moje drahá polovička poklekla a požádala mě o mou ruku.

Pokračovat ve čtení “Žonglování s míčky”