Strach a nejistota děti tíží! Mlčení ho jen prohlubuje! Příběhy, které je třeba slyšet.
Když dorazíme na edukaci s programem #odhlavykpate mezi studenty, vždy nás zasáhne křehkost okamžiku, kdy zjistíme, kolika mladým lidem rakovina zasáhla přímo jejich rodinu. Statistika bohužel odpovídá – a včera to bylo obzvlášť silné. 90 % všech studentů!
Cítíme jejich bolest a obavy. Slyšíme je, jak nám šeptají, že je tu nikdo nechápe. Že se s nimi o nemoci nemluví. Že zůstávají se svou bolestí sami. Někdy pláčou. Rakovina totiž není jen nemoc rodiče. Zasahuje celou rodinu. A nejvíce zranitelné jsou děti a dospívající.
Vidíme, jak těžké pro ně je mluvit o tom, co prožívají. Jak se bojí vyjádřit své emoce, protože se bojí zranitelnosti. Přesto se vždy snažíme otevřít dveře komunikaci – podat pomocnou ruku. Naše podpora zahrnuje nejen psychologickou pomoc, ale i praktickou podporu: hlídání mladších dětí, doučování školních předmětů, ale i vytvoření bezpečného prostředí, kde mohou sdílet své pocity a strachy.
Naděje není jen slovo. Naděje je ruka, kterou dokážeme podat.
Onkologické onemocnění není jen nemocí rodiče – je nemocí celé rodiny. Dopadá i na děti. Mluvíme s dětmi čím dál více. Mluvíme s nimi o tom i na besedách, kde by měla být prevence. A ony se bojí! Cítí se nejistí a potřebují stabilní prostředí! Mnohdy to, ale rodič ani neví.
Onkologické onemocnění rodiče má na děti řadu dopadů.
- Mohou se objevit přetrvávající úzkosti, strach z vlastního onemocnění, problémy v intimních vztazích, přebírání odpovědnosti za druhé.
- Děti mohou mít potíže s koncentrací, zhoršený školní prospěch, opožděný vývoj v některých oblastech.
- V rodině se často mění role – starší děti přebírají odpovědnost, vztahy se sourozenci i rodiči se mění.
- Sociální izolace, pocit odlišnosti, potlačování vlastních emocí i psychosomatické projevy nejsou výjimkou.
Praktické rady pro rodiče? Ano, jiste, máme!
Mluvte spolu – jednoduše a podle věku. Vím, že je těžké o tom mluvit, ale děti to potřebují slyšet. Když máma onemocní, nestačí jim říct: „Všechno bude dobrý.“
👩👧 „Mámě teď není dobře, ale dělá všechno pro to, aby se uzdravila. Chodí na léčbu a potřebuje hodně odpočinku. Někdy může být smutná nebo unavená, ale to není tvoje vina.“Udržujte běžný režim – i když je to těžké. Děti potřebují stabilitu, i když svět kolem nich se hroutí. Snažte se udržet ranní vstávání, školní docházku, kroužky.
👦 „Kubík má fotbal ve středu. I když teď babička pomáhá víc, snažíme se, aby na tréninky chodil. Ví, že máma ho podporuje a fandí mu.“Nechte děti pomáhat – ale přiměřeně. Děti mají tendenci „přebírat zodpovědnost“. Dovolte jim zapojit se do drobností, které jim dodají pocit, že jsou užitečné, ale nezatěžujte je.
👧 „Anička pomáhá prostírat stůl a krmit králíčka. Ví, že to je její důležitá role a má z toho radost. Ale domácí úkoly děláme spolu, abych ji tím nepřetížila.“Zapojte širší rodinu a přátele. Nebojte se říct si o pomoc – ať už s hlídáním, úkoly nebo prostě s tím, že někdo děti vezme na výlet. Pokud taková pomoc není, tyto služby vám nabízíme.
👩👧👦 „Babička bere děti na víkend na chatu, aby si odpočinuly od napětí doma. Když se vrátí, přivezou obrázky a povídají o zážitcích, což maminku moc potěší.“Sledujte jejich signály – jsou to malé dušičky. Děti nemusí hned říct, co je trápí. Sledujte změny – smutek, agresi, potíže se spánkem. A dejte jim prostor o tom mluvit.
👧 „Lucka začala špatně spát a stěžovala si na bolesti břicha. Povídali jsme si a nakonec přiznala, že má strach o maminku. Pomohlo jí, když jsme si řekli, že maminka je v dobrých rukou lékařů a že o ni všichni pečujeme.“Otevřeně mluvte se školou a okolím. Řekněte třídní učitelce nebo trenérovi, co se děje. Aby věděli, proč je dítě smutnější, méně soustředěné, vyhýbá kolektivu nebo se mu zhoršuje prospěch.
👦 „Paní učitelce jsem řekl, že doma řešíme léčbu maminky. Hned nabídla, že pomůže s učením a připomněla, že školní psycholožka je k dispozici.“Nezapomínejte na „obyčejné“ chvíle. V těžké době jsou nejdůležitější malé radosti – společná večeře, pohádka na dobrou noc, procházka se psem.
👩👦 „I když byla máma unavená, šli jsme spolu na chvíli na zahradu pozorovat hvězdy. Smála se, a to bylo pro nás všechny to největší vítězství.”Myslete i na sebe – rodič, který odpočívá, je rodič, který dává sílu. ! Zajistěte si podporu – ať už psychologickou nebo komunitní. Nezapomínejte, že vaše vlastní duševní zdraví ovlivňuje i to, jak se cítí vaše děti. Některé naše doplnkové programy jako muzikoterapie, frekvenční masáže či EFT s tím mohou pomoci. praktickou. Nebojte se poprosit o hlídání či využít doučování. Silný rodič je základní kotva pro dítě.
👩 „Domluvila jsem si pár hodin hlídání, abych mohla jít do solné jeskyně a trochu si odpočinout. Bylo to těžké rozhodnutí, ale věděla jsem, že mi to pomůže nabrat sílu. Teď je to moje pravidelná chvíle sama se sebou.“
Ano jistě…. My víme! Lehko se řekně a težko se udělá co? Ale my skutečně víme. Prošli jsme si tím také a rádi vám s tím pomůžeme pokud budete chtít. A vám ostatním? Všechno jsou to témata, která nesmíme zamést pod koberec. Nesmíme dětem a rodinám jen říct „to zvládnete“. Neříkáme bude to dobré, ale děláme vše pro to, aby to dobré bylo. Proto vytváříme bezpečný prostor, kde se cítí rodiny přijímané a kde mají pocit, že na to nejsou samy – a díky tomu můžeme individuální poradenství pro každou rodinu bezplatně poskytnout všem členům.
Pokud si kladete otázku, jak můžete pomoci, odpověď je jednoduchá. Sdílejte toto poselství. Šiřte povědomí o tom, že reálná pomoc existuje. Společně můžeme zmírnit nejistotu a strach, které rakovina přináší do života rodin s dětmi.
🤝 Od roku 2019 pomáháme v rodinách, kde maminky onemocněly rakovinou. Jsme jediná organizace v Česku, která se tomuto tématu věnuje.
💜 Připojte se k nám jako dárce. Pomozte nám být světlem v temných chvílích nebo se registrujte jako člen Clubu a podpořte naše usílí tímto způsobem.
