Ne nadarmo se říká, že duše a tělo jedno jsou. A že mysl hraje v podstatě zásadní roli během nemoci to asi není potřeba nijak blíže vysvětlovat.
Pominu-li fakt, že dnešní doba je plná shonu, stresu a vyvíjí na jedince i celou společnost neustálý tlak, stále se zapomíná na to, jak si chránit svou mysl proti 
těmto vnějším vlivům. Psychosomatika je zdravotní obor, který se věnuje propojení mysli a těla. A podle nových studií se ukazuje, že onkologické onemocnění není následkem jen vlivu genetiky, špatného životního stylu nebo špatných stravovacích návyků.
Stres a emoce jako příčina vzniku nádorového bujení
Pokud by to mu totiž tak bylo, tak já bych rakovinou neonemocněla. Jsem mladá, udržovala jsem se v pohybu a kondici, jedla zdravě a pečovala “jen” o dítě. Maminky záměrně zbystří nad těmi uvozovkami u slova “jen”. Protože právě maminky jsou jedním z rizikových skupin, které jsou pod neustálým tlakem. Maminky pracují 24 hodin denně, jejich služba nekončí pátkem, ani víkendem. Jsou v plném nasazení celý den, často i noc, když vstávají ke svým milovaným potomkům. Trpí nedostatkem spánku, přes den pečují nejen o dítě, ale i celou domácnost. Často si k tomu ještě přivydělávají, jsou-li na rodičovské. Protože přiznejme si, dávky nejsou zrovna vysoké. Poté co již děti chodí do školky, či školy, navrací se do práce v plné polní a ještě stále musí udržovat domácnost, udržovat sebe a vychovávat své děti.
Češi odmítají pomoc psychologa
Není se tedy čemu divit, že jednou z nejrizikovějších skupin, které onemocní rakovinou jsou právě ženy. Ženy které jsou pod neustálým tlakem a na které působí i další významné vlivy jako hormony a podobně. Společnost zde v České republice ještě nepřijala za své návštěvy psychologa, či psychiatra, tak 
jako je tomu v jiných vyspělých zemích. Jdeš-li v dnešní době k psychologovi, známí k tobě přistupují jako k bláznovi. A toto znám i z vlastní zkušenosti, z doby, kdy bylo synovi kolem 10 měsíců. Češi se jít k psychologovi bojí, vidí v tom něco špatného a nechtějí jít proti proudu. Často proto zůstávají se svými obavami a problémy uzavřeni do sebe. Málokdy se svěří svým nejbližším, protože je nechtějí zatěžovat svými “malichernými” problémy. Někdy stačí udělat jen první krůček, například napsat do psychoonkologické poradny, kde tým zkušených psychoonkologů už řadu let trpělivě odpovídat na všechny dotazy nemocných i jejich blízkých.
Když Vám nemoc změní život
Problém, který ve vás hnízdí delší dobu pak proto časem musí ven. Nemoc se Vás neptá se vás zda o ní stojíte, prostě přijde a je jí jedno jak moc v nevhodnou dobu přijde. Vyboulí se někde na těle a tento problém už přehlížet nemůžete. Vlastně ani nechcete. Začnete ho řešit s lékařem, který vám sdělí špatnou zprávu. Zprávu o nemoci, která vám změní život. Pokud by Vás zajímalo, jak na nás (či naše blízké) změna působí, tak se můžete podívat na typické fáze průchodu nemocí. Co s námi dělá nechtěná změna a jak této znalosti využít. Možná se v nich také najdete, možná v nich uvidíte i své blízké. Začíná koloběh návštěv lékařů a léčby, když Vám jednoho dne oznámí ,,jste vyléčení”. Po čase se však může objevit problém znovu. A začíná koloběh znovu. Proč? Nezjistili jste totiž původ, jeho příčinu, nehledali jste odkud problém vznikl. Ne vždy je příčinu nemoci lehké najít. Někdy se jedná více o genetické zatížení, jindy o vlivy z prostředí.
Některé výzkumy ukazují, že naše tělo může oslabit také dlouhodobé působení stresu. Není ale jisté zda to tak je vždy a u každého člověka, do všech koutů skrytých biologických pochodů našeho těla zatím nevidíme. Je dobré dávat si pozor na pocity viny, které při takovém přemýšlení máme. Myšlenky typu „Jestli já jsem si tu nemoc nezpůsobila sama..“ apod. To nikdy nebudeme vědět s jistotu. Dlouhodobý pocit viny ještě nikomu nepomohl. Co ale udělat můžeme je zamyslet se nad tím, jak svůj život budeme chtít žít od TEĎ dále. Dobré je, že se stresem se dá pracovat. To co se stalo už nezměníme, ale může nás to dovést k zamyšlení a ke změně. Psychika nám v tom může pomoci a to na mnoha úrovních, včetně našeho těla a jeho zdraví.
Jaký vliv má tedy psychika na nádorové bujení?
Názor odborníka
Mysl je zdá se schopna působit na naše tělo. To pro většinu z Vás možná není nějak překvapivá informace. To co ale překvapivé být může, je hloubka tohoto působení. Pokud Vás zajímají možné cesty mezi naší myslí, zdravím či přímo imunitním systémem, rádi bychom vás pozvali na přednášky z cyklu „MysliProtiRakovině“, které už několik let pořádá PhDr. Ing. Martin Pospíchal z psychoonkologické sekce České onkologické společnosti. Můžete se zde podívat na to, jaký je předpokládaný vliv mysli na imunitní systém a nemoc. Dále jak může zdá se (teoreticky) mysl působit na progresi nemoci, ale především jaké jsou možnosti prevence (uvedeno od 28 minuty záznamu přednášky). Také jak moc záleží (či nezáleží) na tom, jaký postoj k nemoci u zaujmete, nebo jak moc jste schopna se opřít o své blízké. Je třeba důsledně říci, že zatím nevíme jak moc velkou úlohu hraje psychika u rozvoje nemoci u každého jednotlivého člověka. To co ale víme, že v mnoha případech může naše mysl být pomyslným „přídavným palivovým motorem“, které může tělu při uzdravování pomoci.
Z pohledu psychologie přináší příchod onkologického onemocnění řadu témat, se kterými se dá pracovat i samostatně. Pokud laskavé čtenářky zajímají odpovědi na některé z nich mohou shlédnout připravené semináře na různá témata:
- Snažíme se ukázat, jak lépe zvládat strachu z návratu nemoci.
- Jak správně ventilovat emoce a jakým způsobem je vyjádřit.
- Co nám mohou dát tzv. mindfulness techniky.
- Jak čerpat oporu našich blízkých a jak o tématu hovořit.
- Jak mluvit s dětmi a co v případě, že onemocní rodič.
- Zda může po nemoci pomoci pravidelný pohyb a jak s ním začít.
- Případně jak lépe pracovat s bolestí po léčbě či nemoci.
To je jen část zdrojů, které můžete využít pro inspiraci, či lepší zvládání stresu v podobě nemoci a po ní. Pokud je pro Vás aktuální situace opravdu náročná, pak dává smysl se opřít o odborníky. Není to slabost, je to rozumná volba. Mapa psychoonkologické péče.
