Svatbu si plánuji sama a podle svého!

Svatbu chci mít prostě podle svého!

Na řade je stresové zkouškové období, všechno zvládnu i s rostoucím človíčkem v mém lůně. Pro bolesti však nastupuji na rizikové těhotenství. V oblíbené práci končím během 14 dní a svojí dosavadní práci zakončuji dovolenou, během které připravuji blížící se svatbu a ladím její detaily. Jsem  hodně kreativní člověk, veškeré dekorace a potřebné věci si vyrábím sama, chci mít vše naprosto podle svých představ, proto se občas neshodnu se svými rodiči, kteří mají tendence se do příprav vměšovat. Pochopili, že ikdyž svatbu konající se v Chýnově řídím z Plzně, nemá cenu mi oponovat. Chci to mít prostě podle svého!

Normálně se do jiného stavu dostanete s partnerem, mě do něj dostali lékaři.

První dva trimestry těhotenství se snažím udržovat v kondici, nechci moc přibrat. Pravidelně cvičím, snažím se jíst zdravě a nepodléhat těhotenským chutím. A hlavně se chci vejít do svatebních šatů, které jsem pořizovala už dva měsíce předtím než mě lékaři přivedli do jiného stavu. Svatbu jsme plánovali od konce ledna. Začíná léto. Termín svatby vyžaduje častější návštěvy rodiny. Cestovat každých 14 dní přes 120 km tam a zpátky na víkend je pro těhotnou jako za trest. Sedět téměř dvě hodiny v autě s žaludkem na vodě, s bolavými zády a rostoucím pupíkem a zároveň nervozní nevěstou, to je stresující i pro mého snoubence řídícího auto.

Láska nás svedla, láska nás pojí, v lásce a věrnosti budeme svoji.

Tak zní motto které jsme zvolili pro naše svatební oznámení. 6. měsíc těhotenství způsobil že mi začalo rychle růst bříško, obavy z toho že se nevejdu do šatů vyžadují rezervní plán, druhé šaty. K mému zděšení mi právě rezervní šaty nakonec pár dní před svatbou nejsou a s radostí se vracím ke svým původním, kostelovým šatům s jemnými krajkami a dlouhou vlečkou. Bříško trochu vidět je vzhledem k jejich střihu. Je mi to jedno,  v den svatby si připadám jako princezna z pohádky. Den před svatbou je potřeba vše nazdobit, kostel , prostor před kostelem, vyzvednout dort a rozvozit výslužky hostům. Zdobíme do noci, ženich si  povinné činnosti splní někdy během odpoledne, pro mě šichta nekončí. je vše potřeba nazdobit. Ženich teď už popíjí doma s rodinou a užívá si poslední večer svobody. pro mě je to den plný stresu až do pozdní noci, kdy konečně dokončujeme výzdobu restaurace a kostela. Spát jdu kolem druhé ranní hodiny, mám toho za ten den tolik že by člověk očekával že padnu za vlast a usnu hned jak ulehnu. Stres, ale začíná plnit svoje. Nemůžu usnout a bojím se zítřka. Může se toho pokazit příliš mnoho.

Den s velkým – D

Ráno vstávám časně, sníst z nervozity nemůžu skoro nic, z nervů pracuje i střevní peristaltika a neustále navštěvuji místa kam i král chodí pěšky. Nervozita je ze mě cítit. Jsem perfekcionalistka a každá chyba je pro mě selháním. Tak teď už jen co se pokazí? Květinářka dodala o kytici méně, zrovna pro jednu z maminek musí chybět. Když přichází na řadu sliby, já v půlce zapomenu text. Na svatební hostině je jeden z dědečků obzvláště skvěle naladěn, jeho komentáře se snažím ignorovat. Na téměř polovinu svatebních her se v rámci taneční zábavy zapomnělo. S ženichem jsem protancovala sotva pár valčíků a o svatební noci mi usnul

Úhel pohledu všechno mění

Ještě donedávna jsem si všechny tyhle negativní věci ze svatby připomínala a dost se tím trápila. Teď už vidím konečně jen to pozitivní. Výzdoba byla perfektní. Svatba v kostele byla pastva nejen pro oči, ale i uši a duši.  Atmosféra byla dokonalá, hosté se skvěle bavili, jídlo bylo na jedničku a proč se nehráli svatební hry? Protože hosté byli v tak skvělém rozpoložení z toho jak muzikanti skvěle vyhrávali, že na hry prostě nebylo ani pomyšlení.  A to že ženich odpadl o svatební noci? No a? Kdo by nebyl za poslední dny unavený? Navíc, sexu bude za celý život ještě dost a zaděláno stejně už máme. Prostě pozitivních vzpomínek je nakonec víc, než kolik bylo chybiček v jinak dokonalém dni.

A tak není nic lepšího než další článek ukončit jak jinak než nějakým solidním mottem. A pro dnešek jím je?

„Všechno v životě je otázkou úhlu pohledu. – Brigitte Melzer”

Pro představu toho jak vypadala naše svatba přikládám také svatební videoklip od  úžasných manželů  Sylvie a Jakuba Svačinových ze Zachováme zážitky , čímž jim ještě jednou moc děkuji za nádherné fotografie a video.


Foto: Sylvie Svačinová – Zachováme zážitky

Video: Jakub Svačina – Zachováme zážitky

Manžetové knoflíčky – šperky Viks

 

 

2 komentáře u „Svatbu si plánuji sama a podle svého!

  1. clověk vsi z toho nesmí nic dělat, nám se také svatba nepovedla na 100%. Jinak velmi pěkný nápad i blog. přeji hodně štěstí

    1. Dobrý den, děkuji za váš komentář. Člověk s odstupem času pochopí všechno. Jsem ráda, že se Vám tu líbí a budete ve čtení i nadále pokračovat. Šárka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *