pomáháme rodině Hanky v jejím druhém souboji s rakovinou.
Maminka Jana Jmenuji se Jana a jsem maminka tří dětí, nejstaší je syn Lukáš a ještě mám dvě dcery (starší Šárku mladší Klárku). S manželem spolu žijeme v manželství už 30 let a za tu dobu jsme prožili spoustu dobrého i špatného. První část života s dětmi jsme prožili ve dvougeneračním domě v Táboře. Manželovi […]
Fungujeme on-line Náš provoz sice ovlivnila nařízení vlády České republiky související s ochranou proti šíření epidemie koronaviru, ale neovlivnila naše vize a plány. My MAMINY jsme silné, zvyklé na drsná opatření, změny a někdy i extrémní situace, do kterých nás přivádí nejen naše děti. Pevně věříme, že to všichni zvládneme. Dočasně jsme musely zrušit všechna […]
Rakovina prsu. K mamince Paťe přišla ve 26 letech. Jejímu synovi nebyl ani rok.
Ahoj, jmenuji se Patricie a je mi 26 let. Jsem 3 roky šťastně vdaná za skvělého manžela a máme spolu 20 měsíčního chlapečka. Nyní jsem na mateřské dovolené, ale před ní jsem pracovala jako odborná asistentka v pojišťovnictví. Zní to idylicky, že? Bohužel to tak opravdu jen zní…
Už odmala jsem spíš klidnější povaha a tak trochu i uzavřená do sebe. Většinou než něco udělám, několikrát si to promyslím, poradím se a až pak konám. Je pro mě obtížnější pustit si někoho k tělu a otevřít se mu. Proto moje povaha nekoresponduje s tím, že se v následujících řádcích otevřu veřejnosti nejvíc v životě. A proč? Protože jsem se změnila. Nemoc mě změnila. Díky ní bych chtěla pomoct ostatním. Takže jestli můj příběh přiměje alespoň jednu jedinou ženu k pravidelnému samovyšetřování a kontrolám, pak jsem pomohla dobré věci a o to mi jde.
Onemocněla jsem rakovinou prsu. Nicméně můj příběh o boji s touto nemocí nezačíná okamžikem, kdy jsem si nahmatala bulku. Začíná mnohem dříve. Čtěte více
Hektický život lékařky Vždycky jsem byla veselý ,hyperaktivní člověk, který všem hodně naslouchal a stále jsem se snažila pomoci úplně všem na světě a já byla někde na posledním místě. Až mě ten můj altruismus někdy vyčerpával. Ale to jsem prostě byla já, vždycky v dobré náladě, plná elánu, všechno jsem chtěla mít dokonalé. Dětství jsem […]
Lékařka s osobní zkušeností s rakovinou Alexandra je lékařka na Hemato-onkologii v Plzeňské nemocnici. Seznámily jsme se díky mým komplikacím během léčby, kdy bylo potřeba vykonat nějaké kroky potřebné k další léčbě. Když viděla v jak špatném jsem zdravotním stavu, okamžitě začala jednat. Hledala nápravu a podnikla kroky k vyřešení mých problémů. Jak zjistila, že […]
V naději být maminkou Příběh, který vám budu vyprávět, je lehce jiný než příběh většiny z Vás. Nebyla jsem maminkou, kterou postihla tahle ošklivá nemoc, přesně naopak. Už od dětství jsem toužila po dětech a po rodině, která je pro mě smyslem života. V mládí jsem si představovala, že ve 25 letech budu vdaná a […]
Potřeba být perfektní mě dovedla k nemoci Jmenuju se Denisa. Od malička jsem byla hodná holčička, která chtěla ostatním dokazovat, že všechno zvládne. Školu, kamarády, sport, hudbu, cestování a jazyky postupně střídala vysoká, život v zahraničí, kariéra, rodina, dítě… Životní role přibývaly a já ve všech chtěla uspět na výbornou. Nechtěla jsem polevit v ničem. Být skvělá […]
Z rutiny do světa maminek Domíkovi jsou čtyři měsíce, opuchlá jsem v obličeji i na nohách a vypadám jako slon. Kila dolů nejdou a svižné drandění s kočárkem po celé Plzni i jejím okolí asi nemá ty správné grády. Rozseknout to musím nějakou další aktivitou a taky společností, která mi na mateřské prostě chybí. […]
Čas na záření Když jsem ukončila svou chemoterapii vyslechla jsem rozhodnutí lékařů o tom podstoupit fotonovou radioterapii. Vzhledem k tomu, že jsem mladá maminka co má v plánu ještě jedno dítě mít, byla volba jasná. Na fotonovou léčbu jít nehodlám! Tím to pro mě skončilo. Tedy to jsem si myslela. A to do chvíle kdy […]
Nelehký 3. trimestr
S posledním trimestrem přicházeli i komplikace. Podezření na cukrovku, preeklampsie, poleženíčko v nemocnici a taky masivní otoky dolních končetin. Poslední týdny těhotenství už tak rázem nebyli o tom užívání, poletování po výbavičkách a radovánkách jako doposud. Těhotenství najednou začala být dřina. Doslova!
Začala jsem nečekaně rychle kynout, což pro mě která si chtěla hlídat doslova každý zbytečný gram navíc bylo opravdu velké zklamání. Velký nárůst váhy mě trápil, ale na cvičení už nebyla energie. Hlásili se dost silné křeče, tvrdnutí bříska a tak bylo nutno pouze odpočívat a ideálně ležet s nohama nahoře. To mě samozřejmě příliš nebavilo. A tak jsem začala nenávidět naši sedačku v obýváku. Mimojiné máme jí doposud a mám dny kdy se na ní kvůli poslední fázi svého těhotenství nemůžu ani podívat.
A co byli ty další komplikace kromě nenáviděného gauče? Čtěte více
Jmenuji se Lucie
Jmenuji se Lucie a před šesti lety jsem byla úplně normální ženská, která se hnala za zaměstnáním. Bylo mi 24 let. Pracovala jsem v domově pro seniory jako pečovatelka a moje práce mě naplňovala. Vždy jsem ráda pomáhala ostatním a tahle práce mi tuto možnost dávala. Jednoho dne jsem však měla pracovní úraz a nohužel jsem musela v práci skončit. Rok jsem zůstala na úřadě práce a měla spoustu času, tak jsem začala brouzdat po internetu a díky tomu jsem pozala svého manžela.
Rok se uzavírá Letošní rok se chýlí ke konci. Ušla jsem dlouho cestu. Prožila chvíle útrpné, ale dokázala jsem si na nich najít i to dobré. To co mě posílilo a dostalo zase o krok dál. I Vám tak mohu jedině doporučit, najít si za vším co Vás letošní rok potkalo hledat to dobré, to […]
Den na který se těší celá rodina
Je polovina srpna, a blíží se jediný světlý moment. V té době jsem už uvažovala že si začnu psát blog, k jeho realizaci jsem se ale nedostala. Pořád jsem na něco čekala. Spouštěč se už ale blížil. Přišel 25. srpen. Den, na který se těšila celá rodina. Bratrova svatba.
Jako přes kopírák
Starší bratr Lukáš se zasnoubil s přítelkyní loňského roku na dovolené, přesně 24. září, což byl pro mě významný den, ne pro jejich zásnuby, které jsem jim
přála, ale i protože ten den jsme se roku 2016 brali s Lukynem. A svatbu začali plánovat tak aby jí stihli do roka a do dne jak se traduje. Zvolili proto začátkem roku termín o trochu dříve a to už na konec srpna. V té době ještě netušili, že nám budou jako přes kopírák. Andri přichází do jiného stavu zhruba ten samý týden v dubnu jako já. Tím snad doufám, všechny kopie končí. O pár týdnů později byla mamce zjištěna rakovina, a o necelý měsíc na to už bylo jasné, že jí mám i já. To však nikdo nemohl tušit. Nikdo po nich ani nechtěl, aby se svatba rušila. Navíc pozvánky byli natištěné a na tenhle jediný světlý moment letošního roku jsme se všichni neskutečně těšili.. Tak jak to probíhalo? Čtěte více
Druhý trimestr pokračuje Do druhé fáze svého těhotenství vcházím už bez žaludečních nevolností, drželi se mě opravdu celé první tři měsíce. Srpen značil, že se blíží svatba a s tím přicházeli i obavy, že mi budou malé svatební šaty. Zakoupila jsem si druhé. Logika ženy, šatů není nikdy dost. 😀 Za 5 měsíců 4 kila […]
Moje další chemoterapie
Po zážitku z první chemoterapie se připravuji na další léčbu. Pokud to bude probíhat jako první chemoška tak se nemám čeho bát. Špatně mi bylo jen v den podání cytostatik a následujících pár dní jsem byla jen více unavená s lehkým žaludkem na vodě a pachutí v ústech. Po druhé chemoterapii se k tomu přidalo mravenčení v konečcích prstů. Což bylo stále velmi snesitelné ačkoliv mi tentokrát bylo špatně už dva dny. Syn byl u babičky Martiny, ale chyběl mi už mnohem více. Snažila jsem proto celé dny ležet a více odpočívat.
Hlava hraje prim
Na třetí chemoterapii jsem se už den předtím musela psychicky připravit, už vím o čem ta léčba je a co po ní přijde. Nechtěla jsem být ale doma sama, tak 
jsme tentokrát syna k babičce neodvezli. Vypořádat jsem se ale musela i s pocity mojí mámy, od které jsem pořád slýchala: “Jakto, že ti není tak špatně jako mě. Já jsem neschopná ničeho celých 14 dní a ty si tři dny potom lítáš jakoby nic.” Srovnávání naší léčby mě v jejím případě trápilo. Neustále jsem jí musela vysvětlovat, že každá máme jinou rakovinu a každá jinou léčbu. Hlavně máme od sebe celou generaci a každá máme jiné energetické zásoby v těle. Já jsem už před nemocí konzumovala spoustu zdravých potravin i superpotravin a možná proto si mé tělo s tím tak hravě poradilo. Čtěte více
Jak jsem řešila “ztrátu” vlasů Jak jsem psala v jednom z předchozích článku, vlasy pro mě nejsou úplně stěžejní záležitostí. Jsem člověk co se do věcí vrhne po hlavě a hlavně s bojovným duchem. Stejné to bylo i s vlasy. Hned po první chemoterapii jsem se nechala ostříhat na krátko, abych neviděla jak plešatím a […]
Jdu si pro výsledek, ale ten den mě čeká další nemilé překvapení
Den D přišel nečekaně ze zálohy. Sotva jsem si vyslechla prognózy a detaily o mojí nemoci už jsem čelila svojí první chemoterapii. To slovo mi neříkalo nic víc, něž komukoliv jinému. Jakožto zdravotní sestře jsem se jí vždycky šikovně vyhnula, aby ne. Jsem nedostudovaná dentální hygienistka a na zubním v soukromém sektoru se člověk horko těžko vyskytne na onkologii. Hemato-onkologie, ale teď začíná být místem, kde budu trávit spoustu času. To úmorné, nudné místo, který si nese svůj typický pach. Pach, který se mi již brzy vryje tak hluboko pod kůži, že začnu hledat způsoby jak to přebít. Hlavně v hlavě. Čtěte více
Celá diagnostika nyní vrcholí Týden minul a s ránou na krku je potřeba chodit na kontroly. Během toho jsem navštívila i svou lékařku z hemato-onkologie, která na tohle všechno během jednoho krátkého rozhovoru přišla. To co jiní nemohli několik měsíců rozlousknout se jí válelo na jazyku již od našeho posledního setkání. Vzhledem k rychle se zhoršujícímu […]
Když si vyslechneš zprávu, která ti otočí život naruby Po kolečku vyšetření, excizi uzliny pro histologický rozbor a zdlouhavém týdnu čekání na výsledky, se asi každá z nás děsí výsledku. Pro mě to byl nejdelší týden v historii. To čekání na konečný verdikt mě ubíjelo. A nejen mě, hlavně manžela a zbytek rodiny, který už […]
Na řadu přichází výběr lahviček
V době, kdy jsem musela začít odstavovat syna od kojení bylo potřeba začít
vymýšlet, které lahvičky synovi pořídím. Vybírala jsem mezi několika značkami (Medella – Calma, Phillips Avent, Tommy Tippee). V době kdy jsem ještě plně kojila jsem byla rozhodnutá pořídit si Calmu, odrazovala mě jen vyšší cena, kdy se za jednu savičku pohybuje okolo 399,-. To mě od nákupu prvotně odradilo. Ale uvažovat jsem o ní zcela nepřestala. Zdála se mi jako nejvhodnější kombinace pro kojení a pití z lahvičky zárověň.
Když bylo potřeba přestat kojit
Když pak přišlo období, kdy se kojení muselo nuceně ukončit. Usoudila jsem, že investice do Calmy je pro mě tudíž již nyní zbytečná. A tak jsem vybírala už jen mezi dvěma značkami. Bylo mi jasné, že upřednostním lahvičku s antikolikovým systémem. To splňovali oba výrobci. Zvolila jsem nakonec lahvičky od Avent, které mi byli zároveň sympatičtější vzhledem a také levnější variantou. Navíc jsem měla už jednu ve výbavě. Zvolila jsem vyzkoušenou a nechtěla dál experimentovat. Bylo to jednodušší. Lahvičky jsem zvolila plastové, které splňovali veškeré nároky Evropské unie na složení i pro náročné maminky. Líbil se mi i jejich kompaktní systém, sterilizační nádoby i ohřívačky. Čtěte více
Stresová zkouška
Každému se jednou za čas objeví období, kdy se mu vše sype pod rukama. Je to období zkoušky. Stres, který na nás v danou dobu působí má velkou sílu. Záleží na spoustě okolnostech zda zkouška, jež jste 
právě absolvovali na Vás zanechá následky. Zda to tělo a mysl ustojí. Pokud v ní uspějete život běží dál, než přijde další, která Vás tentokrát složí. Stres je jedním z hlavních faktorů mající vliv na naše zdraví, mysl i pohodlí. Vše dohromady funguje, pokud ovšem jedna z nich není nalomená. Tady u mě to tak bylo.
Duben, měsíc zvratu
Po návštěvě alergologie jsem brala pravidelně své nové tabletky na alergii. Příznaky se umírnily a já už nebojovala s tím nutkavým pocitem strhat si vlastní 
kůži z těla. Přebývalo už jen mučící svědění v uších, které mě po večerech dohánělo téměř k šílenství. Objednala jsem se k lékaři znovu, výsledky krve prý byli mírně zvýšené a je potřeba hodnoty nechat přeměřit znovu za tři měsíce. Mohli být mírně zvýšené z předchozí nemoci, kterou jsem prodělala před necelým měsícem. Nechtěla jsem nic zanedbat, i když jsem si říkala že to nic nebude, když doposud se nic nezjistilo. Přišlo, ale něco co mi změnilo život. Co to bylo? Stresující dubnový týden. Čtěte více
Tapírovy látkovky
Konečně se dostávám na zlatý hřeb v oblasti látkování. Můj korunní princ, 
kterého jsem si zamilovala už na první pohled. Přivedl mě na ně manžel. Povídal: ,,Najdi si netu látkový plínky z česka. Vyrábí je prej maminky z Brna.” Značku mi neřekl. A tak jsem začala pátrat. Hledání nebylo vůbec těžké a tak jsem natrefila na tapíra. A s tapírem jsme v “suchu”.
S výběrem pomůže látková poradkyně
Líbil se mi jejich design. Jednoduchý, to mám rada. Žádné přeplácanosti , klikyháky a podobně. Definitivně rozhodnutí o zakoupení právě těchto plenek padlo na Babies Expo Praha v roce 2016. Jeli jsme se na ně podívat, abychom nekoupili zajíce v pytli. A tam jsem si je zamilovala. Přístup látkové poradkyně i její názory se mi líbili. Navíc tam nechyběl ten maminkovský přístup a fakt, že nabízejí produkt samotné maminky, které si je osobně prvotně vyzkoušeli mě nadchl. Bamboolik vyrábí plenky AIO (All-In-One) a SIO (Snap-In-One). AIO bamboolik funguje podobně jako kapsovky, obsahuje svrchní kalhotky s vnitřními savými jádry. Gumičky bych řekla však nemají tak dobré těsnění jako SIO systém, který má tu výhodu ve dvojité gumičce. Tu neobsahují například ani kalhotky od Petite a Lulu, které mají lépe řešeny šírší gumičky i lem z froté které tolik neškrábou, ale mají častější nehodovost právě při protečení protože nemají dvojitou gumku. Čtěte více
Jak, že je to v té písničce? Když nemůžeš tak přidej víc? Ano, ale ne vždy.
Balancuji s těmi samými míčky jako na začátku. Teď se ukáže jak dlouho je 
ještě dokážu udržet všechny ve vzduchu. Vypadá to, že pohroma je už na spadnutí. Nebo, že by se už dávno vše zhroutilo a já o tom zatím jen nevím, nebo to nechci vnímat? Jak to dopadá, když všechny tvoje smysly hlásí o pozornost a ty nad nimi přimhouříš oko? Čtěte více
Pokračujeme v látkování
V předchozím díle jsem se podělila o základy v oblasti látkových plen. Zjistili jsme, že i klasické čtvercové pleny, jinak zvané tetra plenky mají svoje úskalí a specifika a ne každému pro látkování vyhovují. Ovšem jako základ nebo nouzové použití se hodí v každé domácnosti s miminkem. Tento díl látkování se bude týkat kapsovky. Rychleschnoucí a všestranné plence vhodné od začátku do konce.
Chybami se člověk učí.
V životě jsou věci důležité a pak ty, které jsou důležité méně. Pro mě ovšem byli důležité naprosto všechny, není proto divu, že jsem se točila v bludném kruhu. Z životní etapy, kterou jsem si měla užívat se najednou stala
rutina, která mi brala sílu. Z barevných dní, které jsem si měla naplno užívat se stala šeď. Teď už zpětně vím, že jsem po celou dobu na sebe kladla přehnané nároky. Zpátky bych to sice nevrátila, ale jsem ráda za to jak mě to poučilo. Přeci jen, chybami se člověk učí. Čtěte více
,,Rodinný život, je zásah do života soukromého.”
Teď zcela upřímně. Člověk, může toužit po dětech sebevíc, může je milovat 
celým svým srdcem, ale jsou věci, které se s jejich příchodem zásadně změní. Konkrétně tím, že se začne točit vše jen okolo nich. Na soukromý život už jaksi není prostor. Tedy, alespoň tak tomu bývá na začátku. Než se člověk s novou situací vypořádá, nastaví si funkční režim a určí si pravidla boje. Čtěte více
„Rodinný kruh často mívá podobu trojúhelníka.“
Ráno po porodu mě převážejí na oddělení porodnice. Doporučují zůstat na lůžku, ležet, nejlépe spát a nabírat síly. Je potřeba toho využít po tak náročném dni a spím 
tak dlouho co to jde. Asi za tři hodiny mi vezou ten malý nevinný uzlíček. Nemůžu se vynadívat, asi jako každá jiná máma. Jsem šťastná za to co jsem dokázala, a že jsem to vůbec dokázala. Co přijde dál, zatím ani nemám tušení. Čtěte více
Na svatební cestu jsme nejeli.
Na svatební cestu jsme vzhledem k začínajícímu 7. měsíci těhotenství raději nejeli. Do porodu už zbývá jen několik měsíců a je na čase začít se věnovat tomu našemu klučíkovi. Brouzdání po netu ohledně výbavy pro miminko a správné výchově dětí je na denním programu. Vzdělávat se je potřeba, 
obzvlášť jedná-li se o výchovu prvního dítěte, nechci nic zanedbat. Je listopad, blíží se Vánoce, zase vymýšlet co se komu koupí. Dosud jsem si držela váhu v rámci normy, ale s blížícím se porodem začínám zadržovat neskutečná kvanta vody, křeče v břiše i nohách začínají opět zvyšovat svou intenzitu. Během předposledního měsíce tak nabírám navíc asi 4kg, mám tedy už 12kg navrch. třetí den po oslavách Nového roku přichází porod. Čtěte více
„Patrně jediný způsob, jak si zachovat zdraví, je jíst, co ti nechutná, pít, co se ti oškliví, a dělat, co se ti nechce.“
I tímto citátem by se dalo shrnout období které u mě přichází po několika měsících snažení se dodržovat všechny rady, které po své diagnóze člověk dostane nejen od lékařů, ale hlavně přátel a rodiny. Každý má s rakovinou jinou zkušenost a proto absolvoval jiné alternativní způsoby léčby podporující své vysněné vyléčení. Čtěte více
