Před třiceti lety se toho o rakovině příliš nevědělo, moc se o ní nemluvilo a rozhodně rakovinou neonemocnělo tolik lidí, jako v dnešní době. Před deseti lety tomu dokonce bylo podle statistik tak, že rakovinou onemocní 1 z 10. Podle nových statistik se dokonce ukázalo, že toto onemocnění postihne 1 z 4 lidí. To už je hrozivé číslo, nemyslíte? Co za tímto onemocněním tedy stojí a co 
to ta rakovina vlastně je? Podíváme se na to dvěma úhly. Začněme tím odborným pohledem, z pohledů lékařů a moderní medicíny. Tím druhým očkem na to koukneme z trochu alternativnějšího směru. Směru, psychosomatiky, který si už v dnešní době proráží cestu i v přístupech moderní medicíny a začíná být braný vážně. V dnešním článku si tedy vysvětlíme základní termíny, kde definuji rakovinu, nádor a další k tomu navazující termíny, které v souvislosti s tímto můžete slyšet. Tak jdeme na to?
Rakovina z pohledu akademické medicíny
Co je rakovina a jak vzniká?
Rakovina nebo též nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, která má společný rys. Kterým je informace z vlastních buněk o tom, že se buňka v organismu vymkla kontrole a začne relativně nezávisle růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, anebo se případně alespoň seberozložit. Bujení pak může být naprosto neškodné (např. bradavice), ale také může v poměrně krátké době postiženého zahubit (např. některé nádory krve – některé leukemie). Obvykle se považuje za projev zhoubnosti (malignity) to, že nádor roste do okolí a je schopen se poměrně rychle roznášet po těle a zakládat vzdálená ložiska, tzv. metastázy.
Co je to nádor?
Nádor je soubor buněk rostoucí samostatně bez řízení organizmu. Může vzniknout v jakékoliv tkáni, ale nejčastěji vzniká v těch tkáních, kde se nejvíce množí buňky (dýchací soustava, trávicí soustava) a nebo kde jsou buňky stimulovány hormony (prostata, vaječníky, prsy). Nádor je tkáň tvořená poškozenými buňkami.
Když selže tělesná policie
V těle je spousta řídících mechanismů, které kontrolují růst a dělení buněk. Tyto mechanismy chrání naše tělo před nádorovým bujením. Nutno podotknout, že buňky rakoviny si nosíme v těle každý. A záleží na mnoha faktorech, zda se onemocnění projeví. O faktorech, které napomáhají vzniku nádorového onemocnění si stručně řekneme i v tomto článku, ale detailněji se jimi budeme zabývat v dalších článcích. Naše obranné mechanismy těla bojují proti šíření těmto poškozeným buňkám dennodenně. Je to neustálý boj našeho organismu proti vnějším vlivům a procesům probíhajícím v našem těle.
Zhoubný, nezhoubný
Pokud dojde k selhání obranných mechanismů v těle vznikne nádor. Existují dva druhy, nezhoubný (benigní) a zhoubný (maligní) ten je právě označovaný lidově rakovina. Správně užitý termín, by ale měl být karcinom (z latinského slova carcinoma) v medicíně pak lékaři používaná zkratka -Ca.
Jak vzniká nádor? Na buněčné úrovni.
Rakovinných buněk je v těle kolem 200 tisíc. Naše obranné mechanismy (imunita a další) aktivně bojují proti těm, které mají tendence se v našem těle usídlit a chtějí měnit strukturu DNA buněk. Může se stát, že jedna jediná buňka
těmto mechanismům unikne, připojí se ke zdravé buňce a začne měnit její strukturu, vzhled i funkci. Stane se z ní laicky řečeno parazit, který buňku začne využívat pro svou vlastní potřebu. Pozměněnou DNA buňky pak naklonuje a celou začne šířit do dalších buněk. Ze kterých pak vzniká finální nádor. Což už je velký shluk poškozených buněk, které potřebují pro své fungování výživu, kterou jim zajistí cévní řečiště. Po připojení cévního řečiště (vaskularizaci) tak mohou poškozené buňky přecházet krví do jiných částí těla a a hledat místo, kde se usídlí nebo později vytvářet tzv. metastázy.
Příčiny rakoviny
Lidé si často myslí, že vznik rakoviny je věc náhody, smůly, osudu nebo, že se jeho vznik nedá nijak ovlivnit. Ve skutečnosti, ale je to tak, že existuje celá řada faktorů, které dokážou ovlivnit vznik nádorů a to hlavně v kombinaci s nahromaděním a dlouhodobým působením nepříznivých vlivů – konkrétně tedy rizikových faktorů. Ač už máte v rodinné anamnéze rakovinu nebo ne, hraje jen poměrně malou roli na vzniku nádorového bujení – zhruba jen 10%. Zbylých 90% je tedy přičítáno vnějším vlivům, to jsou ty, které můžeme ovlivnit my sami. Které to jsou?
Faktory vzniku rakoviny
V první řade se podle nových studií prokazuje největší vliv ve stresu, což je vnější vliv, který je v poslední době 
poměrně častý, a pozorujeme ho na svém těle každý. Mluvíme tu, ale o působení stresu dlouhodobého. Dále pak výživa ta hraje podíl asi kolem 35%, následně kouření (30%) a další procenta se dělí mezi nízkou pohybovou aktivitu, infekce, záření a působení životního prostředí.
Dnes jste se dozvěděli zakladní termíny spojené s rakovinou. Příště budeme pokračovat v různych směrech výkladu rakoviny. A v dalších týdnech si povíme více o faktorech a jakým způsobem je můžeme ovlivnit my sami.
Ahoj,
Šárka
